\u010cl\u00e1nky<\/p>\n
Typ t\u011bla se obvykle ozna\u010duje jako \u0159\u00ed\u0161e, ale ve skute\u010dnosti byly jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti \u0159\u00ed\u0161e vytvo\u0159eny jako pozemkov\u00e9 n\u00e1roky (v Nahuatlu, jazyce Azt\u00e9k\u016f, jednotliv\u011b ozna\u010dovan\u00e9 jako altepetl). Etnicky byla velmi rozmanit\u00e1 jako v\u011bt\u0161ina evropsk\u00fdch \u0159\u00ed\u0161\u00ed, ale sp\u00ed\u0161e se jednalo o syst\u00e9m poct ne\u017e o jeden jednotn\u00fd typ t\u011bla. Cort\u00e9s poch\u00e1z\u00ed z Tenochtitl\u00e1nu od Narv\u00e1eze, jeho\u017e z\u00e1stupce Pedro de Alvarado zmasakroval malou skupinu azt\u00e9ck\u00e9 \u0161lechty, \u010d\u00edm\u017e vytvo\u0159il rutinu osobn\u00edch ob\u011bt\u00ed na po\u010dest Huitzilopochtliho. Cort\u00e9s n\u00e1sledn\u011b vytvo\u0159il nov\u00e9ho v\u00fdb\u011br\u010d\u00edho poct pot\u00e9, co ho p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee cirkulace je zcela nov\u00fd Totonac\u016fv n\u00e1vrh a \u017ee s n\u00edm nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti. Zru\u0161il tak\u00e9 nov\u00fd syst\u00e9m quauhpilli, \u010d\u00edm\u017e odstranil nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 budou postupovat pro \u0161lechtu.<\/p>\n
Oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 se obl\u00e9kali do jednoduch\u00fdch od\u011bv\u016f, jako jsou bedern\u00ed rou\u0161ky a tuniky, zat\u00edmco \u0161lechtici se obl\u00e9kali do od\u011bv\u016f s bavln\u011bn\u00fdmi \u0161aty, dopl\u0148ky a modern\u00edmi pokr\u00fdvkami hlavy. Chr\u00e1my, svatyn\u011b a tradice, stejn\u011b jako osobn\u00ed ob\u011bti, byly kl\u00ed\u010dov\u00e9 pro udr\u017een\u00ed kosmick\u00e9 rovnov\u00e1hy. Nov\u00ed Azt\u00e9kov\u00e9 uct\u00edvali v\u00edce boh\u016f, v\u010detn\u011b Huitzilopochtliho (Je\u017e\u00ed\u0161e z boje) a Tlaloca (dobro z bou\u0159e). M\u00edstn\u00ed oblasti, jako nap\u0159\u00edklad zn\u00e1m\u00e1 industrie Tlatelolco, nab\u00edzely zbo\u017e\u00ed od potravin a textili\u00ed a\u017e po exotick\u00e9 dovozy, jako je nefrit a quetzalov\u00e9 pe\u0159\u00ed. Oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 \u017eili ve skromn\u00fdch, jednoprostorov\u00fdch domech postaven\u00fdch z nep\u00e1len\u00fdch cihel nebo cihel, zat\u00edmco \u0161lechtici bydleli ve vy\u0161\u0161\u00edch, propracovan\u011b zdoben\u00fdch obydl\u00edch. Azt\u00e9\u010dt\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed pou\u017e\u00edvali k v\u011b\u0161t\u011bn\u00ed 260denn\u00ed denn\u00ed den\u00edk, podobn\u00fd 365denn\u00edmu sol\u00e1rn\u00edmu den\u00edku.<\/p>\n
Dal\u0161\u00ed velk\u00e1 azt\u00e9ck\u00e1 m\u011bsta byla n\u011bkter\u00fdmi z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch c\u00edl\u016f m\u011bstsk\u00fdch stav\u016f na \u0159ece, jako nap\u0159\u00edklad Tenayuca, Azcapotzalco, Texcoco, Colhuacan, Tlacopan, Chapultepec, Coyoacan, Xochimilco a 60. Chalco vytvo\u0159ili azt\u00e9ckou trojspolek a vyhr\u00e1li bitvu o m\u00edstn\u00ed spr\u00e1vu, p\u0159i\u010dem\u017e se pod\u00edleli na dobyt\u00fdch zem\u00edch. Legend\u00e1rn\u00ed p\u016fvod azt\u00e9ck\u00e9ho \u010dlov\u011bka mu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jeho p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed z velk\u00e9 vlasti zvan\u00e9 Aztl\u00e1n z tehdy progresivn\u00edho Mexika. Nov\u00e9 Mexiko v\u011b\u0159ilo, \u017ee slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo pot\u0159ebuje \u017eiviny z krevn\u00edho ob\u011bhu ka\u017ed\u00fd den. Vedeno patronem Je\u017e\u00ed\u0161em Huitzilopochtlim, bo\u017estvem slunce a v\u00e1lky, se vydalo na cestu, kde bylo odsouzeno k usazen\u00ed. V\u011b\u0159ili, \u017ee sv\u011bt pro\u017eil n\u011bkolik kosmick\u00fdch v\u011bk\u016f, ka\u017ed\u00fd m\u011bl sv\u00e9 vlastn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky, nicm\u00e9n\u011b nakonec pro ka\u017ed\u00e9 odv\u011btv\u00ed chyb\u011bly a mohly b\u00fdt nahrazeny jin\u00fdmi a\u017e do p\u00e1t\u00e9ho a mohly trvat mnoho let – takov\u00fdch, jak\u00e9 dos\u00e1hli Azt\u00e9kov\u00e9.<\/p>\n
<\/p>\n
Nov\u00e1 smrt Nezahualcoyotla zp\u016fsobila, \u017ee se mexi\u010dt\u00ed c\u00edsa\u0159i stali nejnov\u011bj\u0161\u00edmi de facto vl\u00e1dci aliance. Moctezuma II. str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu sv\u00e9 vl\u00e1dy sdru\u017eov\u00e1n\u00edm moci v zem\u00edch dobyt\u00fdch jeho p\u0159edch\u016fdci. Ahuitzotl dobyl nov\u00e9 pohrani\u010dn\u00ed m\u011bsto Otzoma a kv\u016fli zintenzivn\u011bn\u00ed hrani\u010dn\u00edch boj\u016f o Pur\u00e9pechu se m\u011bsto stalo vojenskou z\u00e1kladnou.<\/p>\n
Mu\u017e vl\u00e1dl pouh\u00fdch 80 t\u00fddn\u016f a pravd\u011bpodobn\u011b zahynul b\u011bhem velk\u00e9 krize ne\u0161tovic, a\u0165 u\u017e brzk\u00e9 zpr\u00e1vy neposkytly d\u016fvod. To odhalilo slabost, n\u011bkolik m\u011bst se vzbou\u0159ilo, a proto Tizocova kr\u00e1tk\u00e1 vl\u00e1da str\u00e1vila v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u00fasil\u00ed potla\u010dov\u00e1n\u00edm povst\u00e1n\u00ed a udr\u017een\u00edm kontroly nad \u010d\u00e1st\u00ed \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 dobyli od sv\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f. Nov\u00e1 Mexiko dalo nov\u00e9 Tepanece bojovn\u00edky kv\u016fli jejich siln\u00fdm dob\u00fdvac\u00edm metod\u00e1m v oblasti a z\u00edskalo \u010d\u00e1st tributu z nov\u011b dobyt\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch n\u00e1rok\u016f. V roce 1843, po vyd\u00e1n\u00ed jeho \u00fakol\u016f Williamem H. Prescottem jako nov\u00e9ho dobyvatele Mexika, byl term\u00edn pou\u017eit celou spole\u010dnost\u00ed i americk\u00fdmi v\u011bdci 19. stolet\u00ed, kte\u0159\u00ed jej pova\u017eovali za zp\u016fsob, jak odli\u0161it sou\u010dasn\u00e9 Mexi\u010dany od Mexi\u010dan\u016f p\u0159ed dobyt\u00edm.<\/p>\n